Jedná se o měření hluku z drobných provozoven, průmyslových celků, silniční, železniční a letecké dopravy. Referenční body se většinou volí v nejbližším chráněném venkovním nebo vnitřním prostoru (např. nejbližší rodinný dům). Měření se nejčastěji provádí pro účely vydání stanoviska orgánů státní správy, zajištění podkladů pro stížnosti, případně pro zjištění účinnosti nápravných protihlukových opatření.

Podstata zkoušky spočívá v měření hladiny akustického tlaku na příslušném chráněném místě nebo prostoru. Použitá přístrojová technika umožňuje ukládání naměřených hodnot a dat do vnitřní paměti zvukoměru. Volba metodiky měření a stanovení parametru hluku závisí na účelu měření, požadované přesnosti, na povaze a době trvání hluku, místě šetření a vlastnostech prostředí. Změřené hodnoty se následně laboratorně zpracovávají na PC.

Měřící místa stanovují pracovníci laboratoře po provedení šetření na místě měření. Měřící místa musí odpovídat požadavkům ČSN ISO 1996/1-2. Popis měřících míst, případně fotodokumentace a situační plán s místy měření je součástí protokolu o měření. Měřící místa může stanovit i zákazník, který požaduje měření hluku.

 

Chráněný venkovní prostor

Venkovním prostorem se rozumí volná prostranství, která jsou užívána k rekreaci, léčení, zájmové a jiné činnosti, s výjimkou komunikací a prostor vymezených jako venkovní pracoviště.

Tyto prostory musí být v katastru nemovitostí zapsány např. jako „zastavěná nádvoří“, plochy zapsané jako „zahrada“ nejsou chráněným venkovním prostorem.

Měření se například provádí na hranici pozemku rekreační chaty, areálu nemocnice atd.

 

Chráněný venkovní prostor staveb

Venkovním prostorem budov se rozumí prostor, do vzdálenosti 2 metrů od stavby pro bydlení (včetně střechy objektu tj. střešních oken), stavby pro individuální rekreaci nebo stavby občanského vybavení.

Jedná se o všechny objekty užívané k obývání (zapsané v katastru nemovitostí), budovy v areálu nemocnic, sloužící k bezprostřední péči o pacienty (lůžkové, ambulantní a jiné terapeutické části).

Měření se nejčastěji provádí 2 metry před fasádou bytových domů, zdravotnických objektů atd.

 

Chráněný vnitřní prostor staveb

Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí pobytové místnosti ve stavbách zařízení pro výchovu a vzdělávání, pro zdravotní a sociální účely a ve funkčně obdobných stavbách a obytné místnosti ve všech stavbách.

Měření se provádí například v nejbližší obytné místnosti umístěné u zdroje hluku, např. klimatizace umístěná na fasádě objektu.

 

Technické měření

Jedná se o měření, kterým chce zákazník zjistit aktuální hlukovou situaci, například před dokončením stavby, případně chce zjistit hodnoty provozovaných strojů pro následné protihlukové úpravy. Technické měření může sloužit i jako informace o hlukové neprozvučnosti stěn (např. v rámci jednoho areálu, kde je více nájemníků, kteří se navzájem obtěžují hlukem).

 

Hluk ze stavební činnosti

Stavební úřad by měl v rámci stavebního řízení prověřit projektovou dokumentaci stavby, mimo jiné také s ohledem na to zda a v jakém směru by mohla mít stavební činnost negativní dopad na pohodu bydlení obyvatel v přilehlé obytné zástavbě.

Povinnosti pro stavebníka, resp. dodavatele stavby, stanoví rovněž zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, 5), který v § 30 odst. 1 stanoví, že osoba, která používá, případně provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, jejichž provozem vzniká hluk (dále jen "zdroje hluku nebo vibrací"), je povinna technickými, organizačními a dalšími opatřeními v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb.

Pro tyto s činnosti legislativa používá korekce dle Nařízení vlády 272/2011 podle § 12, odstavce 3, podle části B, přílohy 3. Tyto korekce většinou povoluje úřad na dobu omezenou po dobu stavby. Měření se provádí dle platných norem většinou v nejbližším chráněném prostoru staveb (venkovní, vnitřní) tj. u nejbližšího rodinného domu.

 

Hluk z dopravy

Hluk jako průvodní jev v dopravě s sebou přináší problémy spojené s negativními účinky na psychiku a zdraví lidí. U dopravních prostředků jsou dvě příčiny vzniku hluku. Mechanický hluk je způsoben motory vozidel, odvalováním kol po silnicích a dále aerodynamický hluk, který vzniká pohybem samotným (turbulence při obtékání těles).

• Pozemní komunikace

  Silniční doprava obtěžuje hlukem, obzvláště když je vedena obcemi a obydlenými oblastmi. Mezi největší zdroje hlukové emise patří dálnice a rychlostní komunikace, kde hluk proniká do značné vzdálenosti.

  Hluk ze silniční dopravy se většinou měří v denní (od 6:00 do 22:00) a noční (od 22:00 do 6:00) době. Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikac se ekvivalentní hladina akustického tlaku stanoví pro celou denní a celou noční dobu. Měření se provádí ve nejbližších chráněných prostorech tj. většinou u nejbližšího obytného domu. Dle metodického návodu je přípustné měřit hluk v měsících duben až červen, září a říjen a to ve všední dny, kromě pondělí a pátku.

• Dráhy

  Železniční doprava vykazuje po letecké dopravě největší hlukové hodnoty. Hluk vniká především odvalováním kovových kol s kovovými kolejnicemi v interakci s nerovností na povrchu kolejnic, dále výkonnými motory, aerodynamickým hlukem a hlukem součástí dopravního prostředku (brzdy, kovové nárazníky, nekapotované podvozky atd.).

  Při měření hluku na drahách se většinou vyhodnocují jednotlivé průjezdy různých typů vlaků a následně se vyhodnocuje časový snímek jednotlivé tratě, případně se hluk z drah vyhodnocuje na celou denní a noční dobu (viz. Pozemní komunikace).

• Letecká doprava

  Hluk z letecké dopravy je jeden z největších. Velká dopravní letadla v letové hladině 10 km na tento hluk nemají podstatný vliv. Jedná se především o letiště v blízkosti měst, kde při startu a přistání přelétávají v relativně nízkých výškách nad obytnými čtvrtěmi.

  V případě hluku z leteckého provozu se hygienický limit v chráněných vnitřních prostorech staveb vztahuje na charakteristický letový den.

Co zajistit před měřením hluku v mimopracovním prostředí

• Chod všech strojů za maximálního provozu (v případě, že zdrojem hluku je např. výrobní hala)
• Chod všech vzduchotechnik a klimatizací
• Přístup do chráněných prostor (zahrada objektu, vnitřní prostory objektu (dle typu měření))