Vzduchová neprůzvučnost stavebních konstrukcí je rozdíl hladin zvuku mezi vysílací a přijímací místností a označuje se písmenem R. Výsledkem tohoto měření je křivka, která udává závislost vzduchové neprůzvučnosti na frekvenci. Ve vysílací místnosti je umístěn reproduktor a v přijímací místnosti je mikrofon. Měření se provádí většinou v laboratoři v oktávových nebo třetinooktávových pásmech rozkladem zvuku pomocí filtru. Obecně se dá říct, že s rostoucí frekvencí roste i vzduchová neprůzvučnost (viz. Obrázek č. 9). Pro snížení míry šíření hluku z venkovního prostředí do vnitřních prostorů stavebních konstrukcí (i naopak) a dále pro omezení šíření hluku mezi vnitřními chráněnými prostorami je nutné, aby tyto konstrukce splňovaly základní zvukoizolační požadavky.